PŘEKLADY Z JAPONŠTINY

Pilotu Martinu Šonkovi se podařilo nasbírat v loňské sezóně Red Bull Air Race nejvíc bodů ze všech a tím se stal prvním Čechem, který tuto leteckou sérii vyhrál. Několik z těchto bodů si připsal i na závodech v japonské Čibě. Jak to tam tehdy probíhalo a o co v těchto závodech vlastně jde vám poví Izumi. レッドブル・エアレース千葉 2018 ！ 昨年の 5 月 26 日と 27 日に私の町、千葉の海浜幕張の海岸でレッドブル・エアレース千葉 2018 の予選と決勝戦が行われ、私は 26 日の予選を見に行ってきました。 このレースは、 5 ～ 6km のコースに設置された高さ 25 ｍのパイロンを小型飛行機で通過し、ゴールまでのタイムを競うもので、最高時速は約 370km にもなり、「空の F1 」とも言われています。 このレースには世界各国から集まった民間航空会社の現役のパイロットや元戦闘機のパイロットなど、腕の良いパイロット 14 人が参加しており、中には 2 人のチェコ人パイロット、マルティン・ションカとペトル・コプシュタインや日本人パイロット、室谷義秀もいます。 レッドブル・エアレースは 2003 年に始まり、世界各国で開催されており、 2015 年からは毎年千葉でも開催されています。 26 日の予選では室谷が 3 位、コプシュタインは 8 位、ションカは 9 位でフィニッシュしました。そして 27 日の決勝戦ではオーストラリアのマット・ホールが 1 位、アメリカのマイケル・グーリアンが 2 位、そしてチェコのションカが 3 位に終わりました。コプシュタインは 9 位、室谷は惜しくもオーバーＧにより失格に終わりました。 千葉の次にブダペストで開催されたレースでは、ションカが見事 1 位の座に輝きました。 パイロットが自由自在に空を飛んでいるのを見ていると、憧れを感じました。また

Vítězem šampionátu OKOWA se stal Daiun Miki. A nutno říct, že naprosto zaslouženě. Všechny jeho příběhy čněly vysoko nad ostatními a nenechaly v klidu snad nikoho.  Po rozkliknutí najdete překlad jednoho z nich ( na videu začíná v čase 2:27:00 ). Svůj výcvik na buddhistického mnicha jsem absolvoval na jednom místě v oblasti Kantó. Byl jsem tam celé čtyři roky, během nichž jsem se zdokonaloval v předčítání súter, psaní štětcem nebo liturgickém zpěvu. Režim tam byl přísný. Každý den jsem musel vstávat v půl páté ráno. Když se vstalo, bylo zvykem se polévat vodou. Potom se uklízelo. Když nadešel večer a s ním čas koupele, musel jsem oplachovat svým starším kolegům záda. Abych řekl pravdu, byl to pro mě tehdy velmi těžký výcvik. Někdy jsem z toho byl opravdu na dně. Naštěstí byla v blízkosti jedna chovatelská stanice psů. Specializovali se na africké malamuty. Já mám psy strašně rád, a tak jsem tam často chodil na návštěvu. Mohl jsem tam i vlézt do kotců a hladit ty obr

Není tomu tak dlouho, kdy do sbírky muzea ArcadeHry přibyl jeden velmi cenný automat. Dokonce tak cenný, že kvůli němu v Červeném Újezdě bouchalo šampaňské. Sám jsem u toho nebyl, ale docela si dokážu představit, jakou euforii zažíval sběratel arkádových automatů Jan Orna, když se v jeho muzeu uvedl do provozu automat s hrou, která před 46 lety v podstatě odstartovala zrod herního průmyslu, jak jej známe dnes. Pokud stále nevíte, o který automat se jedná nebo se chcete dozvědět, které automaty se v muzeu ArcadeHry také možná jednou objeví, přečtěte si následující krátký rozhovor (nechybí ani jeho japonský překlad), který mi Jan Orna laskavě poskytl. Předně vám musím pogratulovat k získání automatu Pong z roku 1972. Jsem si jist, že je neustále v obležení vašich návštěvníků. Existuje z pohledu sběratele vůbec cennější automat, než je právě Pong od společnosti Atari? Děkuju za pochvalu. Jsme na tento kousek s výrobním číslem 00033 velice hrdí, je to jistě jeden z nejcennějších

Ve čtvrtém díle Poslechu se podíváme do největší retro arkádové herny a muzea ve střední Evropě. Tento svatostánek všech hráčů stojí nedaleko Prahy a je až po strop napěchovaný arkádovými automaty všech možných druhů a roků výroby. Pokud se chcete o tomto muzeu dozvědět více nebo vás stejně jako mě vždy zajímalo, jak se řekne japonsky „maringotka s automaty“, čtěte dál. アーケードゲーム博物館 2011年からプラハの近くに中欧で最大のアーケードゲームセンターと博物館が立っています。現在そこでは170台のアーケードマシンで遊ぶことができます。そしてそれらのアーケードマシンの中にはスペース・インヴェーダーあるいはドンキー・コングのタイプの全くの古典的なゲームも、90年代や2000年以降のゲームもあります。 80年代から90年代にかけて、チェコではこれらのアーケードマシンは移動遊園地の可動式トレーラーの中で最もよく見ることが出来ました。また、いくつかのアーケードマシンは色々なプールにもよく設置されていました。当時、素晴らしいグラフィックス付きの流行りのゲームで遊びたい人は、このような場所に行かずにはいられませんでした。 今ではもうアーケードマシンのある可動式トレーラーは全く見かけなくなりましたが、それほど差し障りはありません。何故ならプラハの近くにこの最も重要なアーケードマシン本体が保存されているからです。 Muzeum arkádových her Od roku 2011 stojí kousek za Prahou největší arkádová herna a muzeum ve střední Evropě. V současné době si tam můžete zahrát na 170 automatech, mezi ni

Téměř čtyřhodinové semifinále šampionátu ve vyprávění strašidelných příběhů bylo neuvěřitelně našlapané a jeden hrůzostrašný příběh střídal druhý. Tentokrát bylo vítězů hned několik a bylo opravdu těžké se rozhodnout, který z těch příběhů budu překládat. Nakonec jsem vybral ten nejzábavnější (začíná v čase 3:18:40), který nejenže dokázal vyděsit, ale místy i pořádně rozesmát. Když v živém vysílání Otune vystupuju já, tak najednou přichází spousta kritických komentářů typu: „Ty radši vůbec nemluv! “ nebo „Jseš neschopnej! “ Z těhle komentářů jsem už úplně na prášky a seriózně uvažuju o sebevraždě. Kde bych ji měl ale spáchat? Mám skočit z útesu Sandanbeki? Nebo to udělám v lese Aokigahara? No, než si vyberu, řeknu vám něco o tom lese Aokigahara. Od doby, kdy jsem se stal spisovatelem, uplynulo více jak dvacet let. Během té doby jsem byl v Aokigahaře asi stokrát. Většina z vás si asi myslí, že to je les, ve kterém pokaždé narazíte na mrtvolu nějakého chudáka, který tam š

19. května proběhlo v Tokiu druhé kvalifikační kolo šampionátu ve vyprávění strašidelných příběhů. Za sebe mohu říct, že jeho vítěz vyhrál naprosto zaslouženě a svým výkonem nasadil laťku, která se bude jen těžko překonávat. Co si myslíte vy? Překlad do češtiny a video z celé kvalifikace (vítězné vystoupení od 49. minuty) naleznete po rozkliknutí příspěvku. Já pocházím z Mijakodžimy, jednoho ostrova v prefektuře Okinawa a jak asi víte, na Okinawě působí šamanky juta. Má babička je přímým potomkem jedné z nich a už od mala mě často vodila na místa, kde prováděla rituální očistu nebo komunikovala s dušemi mrtvých. Na Mijakodžimě je dost zvláštních míst, nebo lépe řečeno dost takových míst, která jako kdyby vypadla z nějakého divného seriálu. Je tam například takové městečko, prý nejstarší z těch, co tam můžete najít. U jeho vchodu stojí brána torii, na který jsou pověšený kosti kráv. Takových bran tam je ještě několik. Těmito branami se prý může projít jen jednou za čtyři

Je to k nevíře, ale v Japonsku právě probíhá šampionát ve vyprávění strašidelných příběhů. Kvalifikační kola proběhla tento měsíc v Ósace a Tokiu. Semifinále a finále je na programu příští měsíc. V tomto příspěvku najdete překlad vyprávění vítěze kvalifikace z Ósaky, stejně tak jako video z celé akce (vítězné vystoupení od 43. minuty). Překlad dalšího vítězného vyprávění bude snad brzo následovat. Tohle jsem slyšel na odborné škole, kde jsem se tři roky učil výrobě šperků.  K výrobě šperků jsou nezbytné drahokamy a tyto drahokamy, i když to bude znít trochu blbě, se dobře těží ve špatných podmínkách rozvojových zemí. Kdybych měl být trochu konkrétnější, tak tu máme například všem známé perly. Těch existují různé druhy. Třeba takové sladkovodní perly, které se hojně pěstují v Číně. Oni je tam pěstují v řekách a rybnících. Ty rybníky jsou ale naprosto znečištěné. Plavou jim tam ostatky těl, tečou jim do toho splašky a tak podobně. Jednou jim tam například jeli na inspekci

Ve třetím díle Poslechu se spolu s Izumi podíváme do Tokijského národního muzea na vzácnou sochu Tisíciruké Kannon. Japonskou verzi namluvila sama Izumi a o tu českou se tentokrát postarala Pavlína, za což jí patří mé velké poděkování. 大阪、葛井寺（ふじいでら）の千手観音菩薩坐像 東京国立博物館で開催された仏教に関する展覧会で、 大阪にある葛井寺の千手観音菩薩坐像を見学してきました。 観音菩薩とは、 世の人々を救済し悟りを開こうとして修行している仏のことです。 この像は 8 世紀半ばに作られ国宝に指定されています。高さは 1. 5 メートルほどで、大小合わせて 1,041 本の手を持っています 。実際に 1,000 本以上の手を持つ千手観音菩薩像は日本ではこ の像を含めてほんの僅かしか確認されておらず、一般的には 42 本 の手を持つものが多いそうです。また、 この像は日本に現存する千手観音菩薩像としては最古のものの一つ です。 千手観音菩薩はどんな人をも救済するためにたくさんの手を持って おり、その手には人を救うための武器や水差し、 仏教に関する色々な道具などを持っています。 この像はとても迫力がありますが、表情は穏やかで見ていて気持ちが落ち着きました。 この展覧会では日本各地の貴重な仏像をたくさん見ることが出来ま したが、中でもこの像が一番印象に残りました。 Socha Tisíciruké Kannon z chrámu Fudžii v Ósace Zašla jsem se podívat do Tokijského národního muzea na sochu Tisíciruké Kannon z ósackého chrámu Fudžii, která tam byla vystavena v rámci výstavy věnované buddhismu.   Pokud jste o Kannon ještě nikdy neslyš

Symbolicky v pátek 13. dubna vystoupí v Café V lese americké duo Dance With The Dead. Supportovat jim bude Daniel Deluxe z Dánska. Lístky na tuto akci jsou ještě k dostání, takže pokud si chcete vychutnat naživo synthwave okořeněný hutnou dávkou metalových kytar, rozhodně neváhejte! Krátké představení DWTD v angličtině, češtině a japonštině po rozkliknutí. Dance With The Dead, is a duo formed by Justin and Tony. They are musicians coming from different metal bands. That metal background is very apparent in their music, which is a vibrant blend of metal and synths inspired by 80's John Carpenter horror. Dance With The Dead je duo tvořené hudebníky Justinem a Tonym. Oba pocházejí z odlišných metalových skupin a jejich hudba, v níž je velmi patrný jejich metalový background, je živou směsí metalové a syntezátorové hudby inspirované osmdesátkovými horory Johna Carpentera. Dance With The Deadは、ジャスティンとトニーの二人で構成される音楽ユニット。二人は、違うメタルバンドからのミュージシャンである。そのメタル音楽のバックグラウンドは、ジョン・カーペンタ

V dalším díle Poslechu bude řeč o Stalinu. Ale neděste se, nepůjde o toho sovětského diktátora, nýbrž o legendární místo v Praze na Letné, kterému se takto hovorově říká. Kromě mluveného a psaného slova vás čeká také mnoho fotografií a videí, která toto místo zachycují v jeho různých podobách a momentech. Přejeme příjemný zážitek! スターリン レトナー公園にある高台からはプラハの最も美しい眺めの一つを楽しむことができますが、その場所はスターリンと呼ばれています。 1955年から1962年までここにはスターリンの記念像がありました。今日その場所では巨大なメトロノームの振り子が揺れています。 プラハを眺めること以外にもスターリンではスケートボードに乗ったりコンサートに立ち寄ることができます。スターリンでは要するに色々なこと、例えばちょうど頭の上に掛っているケーブルに靴を投げて引っ掛けることもできます。 スターリンはプラハのガイドブックにはあまり載っていない方ですが、間違いなく訪れる価値があります。 Stalin Vyvýšenému místu na Letné, ze kterého si můžete vychutnat jednu z nejkrásnějších vyhlídek na Prahu, se říká Stalin.  Od roku 1955 do roku 1962 se zde nacházel Stalinův pomník. Dnes se na jeho místě kýve obrovské kyvadlo metronomu. Kromě prohlížení Prahy si na Stalinu můžete také zajezdit na skejtu nebo si zajít na koncert